Cibetková káva, známá pod indonéským názvem kopi luwak, je nápoj opředený nejen luxusem, ale také zajímavým příběhem a netradičním způsobem zpracování. Zatímco někteří ji vnímají jako vrchol gurmánského zážitku, jiní ji považují za marketingový fenomén, který se svou chutí nemůže rovnat nejlepším výběrovým kávám. Ať už na ni máte jakýkoliv názor, její historie i chuťové vlastnosti rozhodně stojí za pozornost.
Jak cibetková káva chutná?
Chuť cibetkové kávy je oproti běžné kávě velmi specifická. Díky fermentaci uvnitř trávicího traktu cibetky (luwaka) se kávová zrna částečně zbaví hořkosti a kyselosti, které jsou pro klasické kávy typické.
Typické chuťové rysy cibetkové kávy:
- Jemnost a hebkost: Mnoho znalců oceňuje hladkou, kulatou chuť bez agresivních tónů.
- Nízká kyselost: Káva není trpká ani ostrá, což vyhovuje těm, kteří preferují jemnější profil.
- Zemitost a hluboké aroma: V chuti se často objevují tóny čokolády, karamelu, ořechů a někdy i zralého ovoce.
- Delší dozvuk: Cibetková káva má tendenci zanechávat v ústech dlouhý, plný dozvuk bez štiplavosti.
Je však důležité zdůraznit, že chuť může výrazně kolísat v závislosti na:
- původu kávových zrn (Arabica vs. Robusta),
- způsobu krmení cibetky (volně žijící vs. klecový chov),
- míře fermentace,
- kvalitě pražení.
Chuťový zážitek z opravdové wild kopi luwak se výrazně liší od průmyslově produkované kávy, která bývá často mdlá nebo nevýrazná.
Historie cibetkové kávy: Od nouzového sběru po světový luxus
Příběh cibetkové kávy začíná v 18. století v Indonésii, konkrétně v dobách, kdy byla země nizozemskou kolonií. Nizozemci založili na ostrovech Jáva a Sumatra velké kávové plantáže a zakázali místním obyvatelům sbírat kávu pro vlastní potřebu.
Domorodci si však všimli, že místní zvíře – cibetka – pojídá zralé kávové třešně, ale vylučuje nestrávená zrna. Ta sbírali, důkladně čistili a sušili, a tak si i přes zákazy mohli vychutnat kávu „zadarmo“.
Zajímavé je, že už tehdy si lidé všimli, že káva má jinou – jemnější a plnější – chuť než běžná káva z plantáží. Odtud se postupně rozšířil zájem i mezi kolonisty, a s ním i cena.
