Slované byli od pradávna národem s velmi silným uctíváním vody. Uctívali prameny, studánky, řeky i vodní víly. U Slovanů byla voda vždy posvátná. Vodou se světili dávno před příchodem křesťanů, a dokonce mnohem častěji než křesťané.
Člověka vodního znamení (podle zvěrokruhu – ryba, rak a štír) charakterizuje například rčení: „Tichá voda břehy mele.“
Živel voda v životě starých Slovanů
- Po narození muselo být dítě umyté (posvěcené) vodou.
- Před tím, než byly vánoční slunovratové koledy a zvyky násilně změněny křesťany, měli naši předci pěkný obřad uctívání vody: kdo první na Vánoce vstal, nabral vodu ze studánky a ostatní jí pokropil.
- Během svátků Svěcení jara (dnešní Velikonoce) se naši předkové obřadně koupali v řece.
- Na letnice (slaví se 50. den po Velikonocích) naložili pacholci na vůz máje (stromky, které se sázely jako stromy života pro celou vesnici) a hospodyně tyto stromky i s vozem zalévaly vědry s vodou (dnes máme podobný zvyk – stavění májek. Tehdy však dochází ke stavění pokácených, tudíž vlastně mrtvých stromů).
- Spojením uctívání země a vody bylo polévání vodou prvního oráče i s pluhem.
- V době letního slunovratu pouštěly dívky věnečky po řece, která měla splnit jejich milostná očekávání.
- Během celého roku se lidé (obzvlášť ráno) myli ve studené vodě, což pokládali za zdravé a dobré k nabytí síly a vytrvalosti.
- V některých zemích musely být nejpozději do letnic vyčištěny všechny prameny a studánky.
- Podobně jako Indové, i Slované uctívali tekoucí vodu (potoky a řeky).
Voda byla spojována se životní silou a v lidové slovesnosti se zachovalo množství vodních bytostí, zejména vodních víl. Životní síla vody se využívala na věštění, léčení, hygienu, vaření (mimochodem, je to nejzdravější úprava potravin), ale třeba i ve staroslovanských saunách.
