Po čtyřech postních nedělích následuje Smrtná neděle (letos připadá na 21. březen), kdy dívky vynášejí smrtku – symbol zimy. Následuje Květná neděle (letos 28. březen), kdy se světí ratolesti – většinou z vrby.
Půst končí Zeleným čtvrtkem. Dodržuje se však až do Bílé soboty, když večer po slavnosti Vzkříšení Krista z mrtvých se po dlouhém čase objeví na stole masité jídlo.
Co se jedlo na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se obvykle pekly tzv. jidáše z kynutého těsta. Tvarem měly připomínat stočený provaz, na kterém se oběsil zrádný biblický Jidáš. Podoby pečiva však byly různé, ale často se na vrch přidával med. Med se od pradávna cenil jako pochoutka i jako lék.
Na Zelený čtvrtek se mělo jíst vždy něco zeleného, aby byl člověk zdravý, ať už to byla polévka z jarních bylinek, špenát nebo hlávkový salát.
Další typická velikonoční jídla
Tradičním velikonočním jídlem je mazanec. Jsou o něm zprávy už od 14. století. Ještě v 18. století ho plnily tvarohem – rozmíchaný tvaroh byl totiž u Slovanů obřadní jídlem, stejně jako zvyk jíst vajíčka, která byla považována za symbol nového života a plodnosti.
Po dlouhotrvajícím půstu byly žádanou změnou v jídelníčku i masitá jídla. K velmi staré tradici u nás patřilo pečení jehněte nebo kůzlete. Na vesnicích se však nejvíce jedla šoldra a klobásy ze zásob po zabijačce.
K prastarým velikonočním pokrmům patří i beránek. Protože si každý nemohl dovolit skutečného beránka, nahrazoval se pravý beránek beránkem pečeným z kynutého nebo třeného těsta. Tento zvyk přetrval dodnes. Hotový beránek se zdobí cukrem nebo čokoládovou polevou, jarní zelenou větvičkou a mašličkou. Beránek, než se sní, slouží společně s barevnými kraslicemi jako dekorace na okno nebo stůl; v poslední době se přidává i travička z rychleného obilí.Velikonoční jídla doplňovala i dobrá slivovička a víno.
