Zprávy

Jarní rovnodennost – stejná délka dne a noci

Rovnodennost (ekvinokcium) je okamžik, ve kterém Slunce během svého zdánlivého ročního pohybu prochází průsečíkem rovníku s ekliptikou (nebeská sféra v největší kružnici). Tehdy je na celé Zemi den stejně dlouhý jako noc. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost. Letos se tak stalo 20. března v 10:30, což byla sobota.

Slunce kolmo nad hlavou

Slunce se na své zdánlivé roční dráze po obloze dostane do průsečíku s rovníkem. V den jarní rovnodennosti svítí přímo na rovník, což znamená, že obyvatelé rovníku mají na pravé poledne Slunce kolmo nad hlavou. Na celé zeměkouli, kromě přesných zeměpisných pólů, je délka dne i noci stejná.

Severní a jižní pól

  • Jarní rovnodenností na severním pólu začíná půlroční den – Slunce je tam stále nad obzorem a zapadne až 23. září. 
  • Celkem opačně je to na jižním pólu – v Antarktidě. Tam začíná polární noc, která bude trvat také půl roku. 

Každý rok v jinou dobu

Okamžik rovnodennosti nenastává každý rok ve stejnou dobu. Příčinou toho je rozdílná délka roku astronomického a občanského, a také vkládání přestupného dne – 29. února – každý čtvrtý rok. Datum 21. březen, který se uváděl (někdy ještě uvádí) v učebnicích nyní již neplatí.

  • Počínaje rokem 2012 je jarní rovnodennost vždy 20. března.
  • Od roku 2048 se bude objevovat i 19. března. 
  • Návrat k původnímu 21. březnu nastane až po vynechání přestupného dne v roce 2100, 2200 a 2300.

Jarní rovnodennost – první jarní den 

Lidově se den jarní rovnodennosti označuje jako první jarní den. V naší zemi byl v minulosti spojován s různými slovanskými tradicemi a zvyky

Vynášení Morany

Velmi starým, ještě předkřesťanským (pohanským) zvykem je vynášení Morany, slovanské bohyně smrti a zimy. Představovala ji slaměná figurína oblečená do ženských šatů, kterou lidé nosili po vesnici, a nakonec ji hodili do potoka nebo spálili. Věřili, že takto vyženou nemoci, ba i smrt. Tento zvyk se chápal různě.

  • Podle jedněch slaměná figurína symbolizovala zimu, jejíž zničení mělo otevřít cestu pro nástup jara a po ní léta. 
  • Podle jiných zase jde o personifikovanou smrt, jejíž odstranění mělo zajistit všeobecnou prosperitu celému lokálnímu společenství.

Většinou Moranu vynášeli dvě neděle před Velikonocemi, na tzv. Smrtnou neděli. U nás se zase tento zvyk spojuje s prvním jarním dnem.

Milena

Tak to jsem já. Milena, Ta, co píše.

Související články

Zkontrolujte také
Close
Back to top button