Mnohdy místo stromečku zdobil stůl speciální slavnostní vánoční věnec z kynutého těsta s ozdobami, které dohromady tvořily jakýsi kužel.
Štědrovečerní tabule
Také štědrovečerní tabule měla jiný ráz. Místo exotického ovoce měly nezastupitelné místo různé křížaly – sušené švestky, jablka, hrušky, kdoulový sýr nebo dnes už skoro zapomenuté ovoce – mišpule. Nescházela jablka, podle kterých se věštila budoucnost (na průřezu se objevil buď kříž, nebo hvězdička), a vlašské ořechy, které předpověděly zdraví (zčernalé jádro = nemoc). Nescházel med, nejen jako oblíbená pochutina, ale hospodář jím mazal oplatky (místně také lívance, spařené buchty), které dával všem stolovníkům, aby byli celý další rok spokojení a zdraví.
Ze sušeného ovoce, medu a někde i ořechů se vařívalo jídlo podobné hustému kompotu, které se krajově nazývalo různě, například muzika. Mělo posilovat svornost rodiny.
Na vánočním stole většinou nescházel česnek – pro zdraví a proti nečistým silám vůbec.
Vánoční cukroví
Vánoční cukroví mělo zcela jinou podobu než dnešní čajové pečivo, zákusky a dorty. Jedinými druhy, které se dochovaly po léta, jsou perníčky a zázvorky.
- Původně se používal v roli pečiva bílý chléb, různé placky a lívance, později kynuté těsto.
- Posléze se objevuje vánočka, jablkové věnce a v městských domácnostech štrůdl. Často se vánočka nebo různé buchty a lívance máčely v medu, máku nebo ovocné kaši.
Co ještě se objevovalo na vánočním stole
Na vánočním stole se objevovaly pro příští hojnost plodiny jako obilí, krupky, krupice, luštěniny, mák, šípky, houby, zelí. V období Vánoc se mísily křesťanské tradice s dávnými svátky slunovratu, takže mnohé pečivo mělo i tvar placky – Slunce, pekly se různé věnce a vrkoče přizdobené sušeným ovocem a papírovými ozdobami zapíchnutými na špejli a zelenými ratolestmi. Pečivo bylo také nejčastějším dárkem pro děti a součást výslužky pro domácí čeleď.
